Golden Martha: Zlatý retriever - chovná stanice

O  víkendu 3. a 4. 10. 2009 jsme s Martou, mojí mámou a panem Kadlecem (dvorní střelec) vyrazili bojovat na Všestranné zkoušky malých plemen do Capartic (OMS Domažlice), kde bylo ráno v 8 hodin zahájení celých dvoudenních zkoušek.

Na zahájení bylo nastoupeno 13 vůdců se svými psy z toho 7 golden retrieverů.

Po vylosování se všichni retrívři rozdělili do dvou skupin, kdy los č. 1-4 odjel na tzv. pole – slídění s dohledávkou, navádění na 2 ks pernaté – handling, paměť k aportu – marking a přinášení vlečené pernaté a druhá skupina los č. 5 – 7, ve které jsem byla já s Martou, neboť jsem si vylosovala č. 7, se rozjela dělat les a vodu. Nejdříve se jelo do lesa, aby se psi rozběhali a zahřáli, což bylo od rozhodčích velmi rozumné, než začínat po ránu na vodě.
V lese tedy byla první dohledávka 2 ks srstnaté na čtverci 50x50m, pak přišla na řadu „vlečka se srstnatou“ a z lesa se odjíždělo na vodu - přinášení kachny z hluboké vody, přinášení 2 kachen z hluboké vody – handling a dohledávka pohozené kachny.

A jaké tedy bylo naše tažení na „všestrankách“ :

V lese jsem si zcela určitě byla jistá, neboť jsme měli natrénováno a Marta má králíčky velmi ráda. A to jsem jí ještě aktivně v pátek koupila čerstvého chlupáče, pravda pěkně vypaseného, ale to jí nikdy problémy nedělalo.
Nastoupila jsem na naší první disciplínu, vyslala Martu do přibližného směru, kde jsem si myslela, že by mohl chlupáč být, s povelem „ztratila hledej“. Marta vystřelila správně ve směru a dorazila až do hustého smrkového podrostu, tak si říkám je to dobrý je u kusu, ale po chvíli vyběhne a nemá nic a v tom okamžiku začal můj boj s Martou a s jedním jediným chlupatým ušákem, kdy ho prostě nechtěla přinést a to podotýkám, byl to zrovna ten „čerstvý“ od pátku.
Vím zcela jistě, že u něj byla a to několikrát, ale bohužel si řekla, že toho mi prostě nedonese, na něj jsem holt neměla nárok.
Proslídila celý určený prostor a donesla mi druhého králíka již staršího několikrát zamrazovaného. Bohužel toho osudného králíka mi za celých 15 minut nepřinesla a proto jsme po právu obdržely známku 1 a tato nás posunula do III. ceny. No nebylo mi zrovna nejlépe, ale když jsem na zkoušky jela, tak jsem si říkala, že budu spokojená i ze III. ceny.
Oba psi před námi dohledali a dostali známku 3 a 4.

Druhá naše disciplína byla vlečka s králíkem. Marta vlečky miluje, ale to miluje i dohledávku chlupáčů v lese a proto se v mé hlavě honily myšlenky typu „co si na mě moje Marta zase vymyslí“. No zkrátka a dobře tuto vlečku na první nasazení vypracovala spolehlivě a králíka předpisově předala. Říkám si: „Pán Bůh zaplať“ a odjíždíme na vodu. Známka 4.
Psi před námi vlečku také splnili a obdrželi známku 4.

Voda:
Na vodu jsme jeli k pěknému rybníku Mlýneček, který je u obce Pec. Na disciplíně přinášení z hluboké vody obdržela známku 4, za přinášení 2 kachen z hluboké vody známku 3, neboť zaměnila pořadí a za dohledávku kachny známku 4.

Celkově jsem byla velmi spokojená z těchto vodních disciplín a všechny aporty mě Marta přinesla !
Dál vodu u nikoho nebudu komentovat ani soudit, to mě nepřísluší, to ať si sáhne do svědomí a posoudí každý, kdo tam byl a viděl.

A přejíždíme na pole, to už svítí a hřeje sluníčko.
Jako první je disciplína slídění s dohledávkou, kdy na všestranných zkouškách se musí na závěr slídění v časovém limitu dohledat 1 kus pernaté a 1 kus srstnaté.
Z této disciplíny jsem měla opravdu strach, protože nám na podzimních zkouškách bylo vytknuto, že při slídění se chovala Marta jako když je na procházce na venčení. Jenže Marta je Marta a když má zrovna náladu, tak vše dělá pomalu a s rozvahou, což na některé disciplíně je zase výhodou, ale o tom až později. Takže jsem se jí snažila vysílat pěkně z levé strany na pravou a naopak. Dohledala oba kusy s nejlepším časem a tudíž známka 4. Od rozhodčích padla malá výtka, že mě nechtěla jít dál od nohy, ale to už jsem vysvětlovala výše.
Pak přišla disciplína navádění na 2 ks pernaté – handling, já tomu pracovně říkám „tyče“.
Oba psi před námi zaměnili strany a místo, aby běželi pro kus na pravou stranu, jak určili páni rozhodčí, tak přinesli pernatou nejdříve z levé stany a pak z pravé.
Marta byla též vyslaná na pravou stranu, ale udělala to samé, jako psi před ní, běžela vlevo, jenže nešla přímo na „tyč“ (byl to prut z nějakého listnatého stromu), ale ještě více vlevo od „tyče“. Proto jsem si jí přivolala a vyslala znovu na tu správnou stranu vpravo. Na druhé nasazení šla přímo vpravo ke kusu, přiběhla a předala. Na druhou stranu vlevo to samé a pěkné. Obdržela známku 4.

Marking byl ukázkový, trpělivě čekala a já jak jsem zvyklá z domova z nácviků počítám do 10. Napočítám 10 a nic, asi jsem byla moc rychlá říkám si. Otáčím se na pana rozhodčího a ten dává pokyn, že můžeme. Velím tedy aport a Marta bleskově vyráží za bažantem, v běhu ho čapne, ale musí si ho trochu poupravit a peláší ke mně. Známka 4.

Poslední je vlečka s bažantem, kterou také vypracovala krásně a přinesla. Známka 4 a pro tento den končíme a odjíždíme do hospůdky v Caparticích na výborný oběd a domácí zákusky.

Domů přijíždíme večer v 6 hodin a jdeme odpočívat na druhý zkouškový den, kdy nás čeká práce na pobarvené stopě.

V neděli ráno už je zase pohromadě celá naše retrívří skupina a jede se do lesa na barvy. Před každou barvou je losování, kdo bude ten vyvolený na barvu.
Na nás vyšla barva č. 3. Před barvou jsme ještě provedli následování - známka 4, za které jsme byli od rozhodčího pana Kuneše pochváleni a šli jsme na nástřel na pobarvenou stopu.
Marta si šla velmi pomalu a v klidu, netáhla a bez jediného zaváhání dosledovala spárkatou zvěř, na jejímž konci na nás čekalo divoké prase. Tady jsme tedy zase zúročili její rozvážnost, jak jsem psala výše. Všichni tři rozhodčí, kteří šli za námi byli nadšení z jejího výkonu, z toho, jak přesně a hlavně pomalu barvu vypracovala. Známka 4.

Začíná mě hodně moc mrzet nešťastný začátek v sobotu na čtverci v lese.

Po barvách šli všichni psi na klid na stanovišti. Vůdci se psy se rozestaví kolem kusu lesa, kde pomocníci rámusí a vyhánějí imaginární zvěř a střelci střílejí. Pes musí být naprosto klidný, může být buď na volno nebo uvázaný na řemeni, kdy se mu ovšem sníží známka. . Martu jsem měla uvázanou na řemeni a to proto, že jsem šla vyloženě na jistotu. Známka 3. Blížil se konec zkoušek a já, ač už jsme byly ve III. ceně, nechtěla riskovat vypadnutí.
Po klidu na stanovišti se postupně šlo na chůzi na vodítku - známka 4 a na odložení - známka 3. Odložení bylo úplně poslední a všichni psi byli uvázáni na řemeni, prostě nikdo nechtěl riskovat, což úplně chápu.

A byl konec a honem do hospody na řízek a salát. Počítání výsledků, psaní diplomů a hlavně to nejdůležitější vyhlášení výsledků.

Marta tedy na všestranných zkouškách přinášení retrieverů uspěla ve III. ceně s počtem bodů 340. Bodů měla na I. cenu opravdu habaděj, neboť min. je na I. cenu 282 a max. 376 bodů, ale bohužel ta nešťastná limitní 1 ze čtverce v lese mě bude pronásledovat dlouho.

Zkušební řád pro retrievery říká, že: „Psi, kteří úspěšně absolvují VZPR, mají právo na záznam v plemenné knize a v průkazu původu jako „U“ – (univerzálně lovecky upotřebitelný pes).

A tak jí říkám: „Martíí jsi univerzálně upotřebitelná fena a proto ti píšu za jménem „U“. Ona se na mě jen po očku podívá a ani nezvedne hlavu a dál si hrabě myší díru.

A tak skončilo naše tažení na „všestrankách“.

Co říci závěrem:

Když jsme si v březnu roku 2001 odváželi domů našeho  psího kamaráda  Daníka, ani ve snu by mě nenapadlo, že v jeho 4,5 letech začneme s loveckých výcvikem, na tož, že někdy svého psa odvedu na nejvyšších loveckých zkouškách, jakými jsou právě Všestranné zkoušky přinášení retrieverů - VZPR. 

Dneska vím, že není nic lepšího, než vidět svého psa šťastného se kterým se pracuje, ať už je to lovecký výcvik, záchranářský výcvik, agility, obedience, prostě cokoliv co baví psa a jeho pána i kdyby to bylo stavění se na hlavu. A taky vím, že pro psa není důležité, že došel v takové, makové nebo v žádné ceně, že dostane nablýskaný kov a kus papíru, to těší jen páníčka, sama to znám.

Určitě je stále co vylepšovat a nového objevovat a nic z toho se nedá ani změřit, ani zvážit. Přeji všem radost ze soužití se psem a spoustu skvělých zážitků.